Stavební postup – Rybník

Úvod

Tvorba podložek patří mezi relaxační aktivity, u kterých si modelář může odpočinout. Při této tvorbě nejen rozvíjí svou fantazii, ale také cvičí a zkouší různé techniky. Spoustu technik, jako jsou třeba práce s oleji a pigmentování, podložky snesou dobře a kolikrát se i vytvoří nový efekt, který modelář do té doby nepoužil a ani o něm nevěděl. Důležitou součástí vzniku podložky bývá výlet do přírody, kde se načerpá inspirace, prostudují různé kouty a zátiší a sesbírají se materiály, které při stavbě poslouží jako dobrý základ (např: kůra, kořínky, větvičky).

Stavba

Stejně tak tomu bylo i u této stavby. Vše začalo výletem do přírody, kde jsem našel uschlé kusy kůry stromů, které na první pohled připomínaly skálu. Doma jsem nechal vše pořádně vysušit a vše zalakoval pololesklým lakem Mr.Hobby TopCoat. Jako základ celé podložky jsem použil stavebnický styrodur, který často nacházím na stavbách, kde mají spoustu odřezků, které se již nevyužijí, ale modeláři mohou ještě dobře posloužit. 

Začal jsem základním rozměrem podložky kterou jsem nožem postupně tvaroval do plné spokojenosti. 

Jelikož jsem na podložku plánoval vodu s lekníny, seřízl jsem dno do šikmé plochy a přilepil natvrdo kůru (základ pro skálu). V další fázi jsem pomocí akrylátového tmelu zatmelil všechny nedostatky v přechodu mezi skálou a styrodurem a tím jsem zároveň i zatmelil póry ve styroduru, abych předešel úniku vzduchových bublinek z prodyšného styroduru do nalité vody. 

Na čerstvý tmel jsem nanesl jemný píseček jako základ pro povrch celé podložky. 

Zbytek spár jsem vyplnil natrhaným molitanem a opět přetřel tmelem. V tuto chvíli je důležité si dát opravdu pozor na jakékoliv škvírky mezi skálou a styrodurem, jelikož modelová voda se dostane všude a hrozí její vytečení a velké vzlínání vody. Proto jsem na finální utěsnění použil pastu MuD for Dioramas od AMMO a všechny spáry zatmelil touto pastou.

V tu chvíli byl povrch připravený na přípravu povrchu dna rybníku, na který jsem nejprve nanesl ve větší vrstvě Herkules a celou plochu posypal pískem, který vyrobila sama příroda. Pro větší pevnost písku jsem vzal extrařídké vteřinové lepidlo a zapustil ho mezi kamínky, abych jim zabránil odpadat při barvení. V poslední řadě jsem přidal jako doplňěk odlitek sudu, který jsem našikmo seřízl a vteřinovým lepidlem přilepil.

Barvení

Barvení patří mezi mé nejoblíbenější činnosti při tvorbě podložek. Vzal jsem tedy černý základ One Shot od AMMO a pečlivě nanesl na celou podložku. Černý základ nádherně poslouží pro stínování a efekty, které jsem později vytvářel. 

Po doschnutí základu jsem použil barvu XF-59 Desert Yellow, abych přestínoval skálu a kameny pískovou barvou, která bohužel ve finále skoro celá zanikla. Pro imitaci hlíny, konkrétně pro její barvu, jsem použil již namíchaný odstín hlíny (50% Flat Black XF-1 a 50% Brown X-9) a štětcem nanesl na podložku v místech, kde bude hlína vidět a prosvítat. 

V tuto chvíli začala má největší studie skal u rybníků. Prostudoval jsem mnoho materiálů a zárověň spoustu míst osobně navštívil. Vypozoroval jsem hlavní odstíny skály, kterými jsou zelená a šedá. Vzal jsem tedy zelenou XF-26 Deep Green do které jsem zamíchal XF-1 Flat black a trochu German Gray XF-63, vznikla krásně nazelenalá tmavě šedá barva, kterou jsem nanesl na skálu a také na kameny, které budou pod vodou.

V dalším kroku jsem využil olejů od AMMO, které se mi osvedčily jako parádní nástroj pro metodu Dry Brush, kterou vytvářím pomocí vějířovitého štětce. Při této metodě postupuji vždy od nejtmavší po nejsvětlejší barvu. Na skále nám tak vyniknou všechny detaily a zákoutí skály společně s mnoha detaily kamenů, které budou pod vodou.

Imitace vodního dna byl trochu oříšek. Podle dostupných studií je část rybníků čirá a modrá. Proto jsem hledal nejlepší způsob ztvárnění. Ve finále se nejlépe osvědčila kombinace barev XF-23 Ligh Blue a XF-26 Depp green. Barvu jsem nanesl hlavně na mělká místa, kde bude nejméně vody, a poté jsem ji jemně dotónoval bílým olejem pomocí metody Drybrush. Která je metonou česky nazýváno „Suchý štětec“, což znamená, že si vememe olej na štětec a na kousku papíru si štětec „vypíšeme“ aby nám na štětinách zůstala jen zbylá barva a pomocí jemných pohybů po skále/modelu se barva chytne jen na vystouplé povrchy.

Doplňky a detaily

Při výletu do přírody jsem narazil na výborný základ pro zvárnění drobných kořínků a keříků. Po zalakování jsem kořínky nastříhal a pomocí vteřinového lepidla přilepil na místo. Po přilepení je možné ještě kořínky drobně natónovat na požadovaný odstín barvy. 

V dalším kroku jsem udělal základ trávy. Spousta modelářů používá sypačku trávy, nicméně já se držím postupu sypání rukou nebo přes sítko, jelikož pak má tráva uvěřitelnější efekt a při správném zklepání přebytečné trávy se zbylá přilepená tráva „postaví“. Nanesl jsem tedy Herkules na místa, kde jsem trávu chtěl a ve třech opakováních jsem nasypal postupně trávy 2 mm Jarní, 2 mm Podzimní a 4 mm Pozdní léto. Po aplikaci má tráva ten správný efekt, kdy je místy více zelená, a jinde více sušší. 

Rybník je často plný zeleně na dnu. Pro tento efekt jsem využil naprosto parádní produkty Landscapes. Na místa, kde jsem efekt chtěl, jsem nanesl lepidlo a jemně posypal požadovaným odstínem. Zelěň jsem nanesl i na přechod skály se dnem. 

Nesnadné pro mě bylo lití vody. Až do poslední chvíle jsem neveděl, jaký způsob podpůrných stěn použiji: zda-li podložce přidám ještě body k balse nebo použiji doposud nevyzkoušenou techniku s lepící páskou. Nicméně vše je jednou poprvé a proč to nezkusit. Přilepil jsem tedy pásku, pečlivě vytvaroval rohy a seřízl pásky cca 1 cm od kraje hrany dosedu vody. 

Pomocí Herkulesu jsem vyplnil všechny možné případné spáry pro úprk vody. Po zaschnutí jsem namíchal modelovou vodu od ModelScene v poměru 2:1 (dva díly složky A a jeden díl složky B) pečlivě zamíchal a přišla cvhíle pravdy – uteče voda? Nebo ne?. Naštěstí po nalidí vše dokonale těsnilo a po nalití jednocentimetrové vrstvy jsem nechal vodu 24 hodin uschnout a potom jsem dolil zbývající kus vody, který jsem nechal poté tři dlouhé dny proschnout do úplné tvrdosti. Jamile je voda na dotyk tvrdá a nelepí, znamená to, že je dokonale proschlá. Už jsem tedy mohl sundat boční pásku. Boky jsem následně jen malinko břebrousil, aby dostaly hladký vzhled.

Po zaschnutí vody přišlo, co mě nejvíce baví a to jsou detaily. Jako hlavní prvek jsem využil lekníny, které jsou novinkou od firmy Modelscene.

Nicméně s barevností jsem nebyl příliš spokojen a lekníny jsem dobarvil barvou C135 Russin Green, a poté jsem v jemných vrstvách místy přidal stejnou barvu, ale trochu více zředěnou barvou C33 Flat Black a celé listy přelakoval pololesklým lakem. 

K leknímům jsem přidal i drobné květy, které byly v balení. Jelikož lekníny rostou ve stojaté vodě, chtěl jsem zpracovat alespoň jemné zčeření hladiny, které způsobuje jemný vánek, který se točí mezi skálami. Pro tento efekt nejlépe posloužily modelové vlny od Valejjo, které jsem jemně tupoval na místa, kde jsem efekt chtěl.

Vždy je důležité postupovat od hrubších po jemnější vlny vždy do ztracena pro větší věrohodnost. Po zaschnutí vln jsem se vrátil zpět k leknínům, které jsem lepil Herkulesem, vždy stylem, že jsem nanesl na prostřední část listu lepidlo a přilepil. Díky tomu, že list nasákne vodu ve středu, se po přilepení zvednou konce listů a vytvoří se tak plastičtější a reálnější podoba. Ve finálním kroku, kdy jsem přidával květy leknínů, jsem ještě všechny listy přetupoval modelovými vlnami, abych vytvořil morký efekt, který na leknínech nesmí chybět.

Základem podložek je detail, a to detail v každém koutě podložky. Pro tyto detaily mi posloužila zalakovaná vetvička, drny a keře. Nejprve jsem pomocí vteřinového lepidla přilepil větvičku, kolem které jsem začal nalepovat drny společně s keři, abych rozbil povrch trávy a zároveň schoval ostrý přechod mezi vetvičkou a trávou.

Díky podkladu styrodur + tmel můžeme do povrchu udělat díru párátkem a snadněji tak přilepit keř. Vzal jsem tedy párátko a místa, kde byly keře kompozičně nejpřijatelnější, jsem propíchl a vytvořil díru, do které jsem pak vsadil stonek keře namočený do vteřinového lepidla a tímto způsobem jsem postupoval až do chvíle, kdy jsem byl absolutně spokojen s rozložením. 

V posledních úpravách jsem dotvořil jemný mech na skále, kde jsem zároveň přidal i drny a další keře pro větší modularitu a detail. Skála blízko vodní hladiny bývá zelená, proto jsem pomocí oleje dodělat jemný nazelenalý efekt a naopak pro vetší kontrast skály jsem nanesl na vystouplé hrany pigment od AMMO Airfield dust, a k úplné spokojenosti jsem boky celé podložky nabarvil černou barvou na nábytek, a tím jsem mohl prohlásit podložku za hotovou a připravenou na výstavu.

Závěr

Jak jsem již řekl na začátku tohoto článku, tyto stavby patří mezi relaxační záležitosti, kdy rozvíjíte svou fantazii a nemusíte se držet psaných návodů. Příroda je různorodá a každý 1 m2 nám nabídne nové a nové možnosti, jak vše můžeme zapracovat do naší práce. Při této stavbě jsem opět přišel na mnoho způsobů použití různých technik, které teď vužiji nejen do dalších podložek, ale také do barvení modelů.

Přeji příjemný den a hodně zdaru!

Moocher.