Oficiální webové stránky Moocher Models

Stavební postup – Podložka Rustic Countryside 1/35

U každého projektu, který začnu, hledám tu nejlepší cestu k realistickému zpracování celého prostředí. Po stavbě tanku přišla na řadu podložka, která v původních plánech měla vypadat zcela jinak. Nicméně jsem se ve finále rozhodl podložku koncipovat ve stylu vesnické pohody a stáří. Zvolil jsem tedy písčitý jemně zarostlý povrch s výňatkem baráku. Celou kompozici jsem naplánoval tak, aby byla pro oko diváka z každého úhlu plná detailů a zajímavostí. V podstatě o to v podložkách jde, snažíme se nejen ztvárnit realistické prostředí, ale také prostředí, které bude se všemi detaily společně hrát jednu a tu samou písničku.

Stavba domu

Jako základní stavební kámen každé podložky mi posloužil styrodur. Jedná se o zateplovací materiál, který lze sehnat nejlépe ve stavebninách. Jeho poréznost a snadná zpracovatelnost z něj činí absolutně dokonalý modelovací materiál, který má ve finále věrohodnou texturu povrchu cihel, zdí atd.

Po základním rozměření jsem pomocí řezáku uřízl roh domu a podstavu. S řezáním styroduru bez řezačky se musí postupovat velice opatrně a pečlivě. Je nutné zachovat úhel řezu 90° a také postupovat po drobných zářezech, aby se styrodur nežmolkovatěl. Lehce jsem tedy styrodur projel 2x až 3x a začal pracovat na baráku.

Jelikož jsem se už předem rozhodl, že do baráku zapracuji trámy a okno, začal jsem s předkreslováním základní kompozice.

Když jsem byl s kresbou již spokojený, do styroduru jsem nožem nařízl zhruba pětimilimetrovou spáru, jejíž obsah jsem začal opatrně pinzetou vyloupávat ven, abych připravil budoucí místo pro trámy a okno.

Po vyloupání jsem vzal třímilimetrovou balsu, nařezal ji do potřebných tvarů a vložil do vytvořených spár. Nutno podotknout, že jsem spáry zatím nelepil, a to hlavně z důvodu dalších prací na omítce.

Jednou z prvních prací na detailech byla tvorba oloupané omítky až na cihly. Díky brilantním vlastnostem styroduru lze cihly vyrobit naprosto jednoduchým způsobem. Zhruba jsem si předkreslil cihelnou část zdi a pomocí řezáku jsem v hloubce 2 mm udělal spáry vodorovně, a poté vertikálně pomocí řezáku jsem jemně vytvořil samotné cihly.

Všechny spáry jsem pomocí párátka „projel“, abych spáru rozšířil. Opět díky styroduru si spára zachová svůj tvar.

Pro větší plastičnost jsem vzal odřezek z balsy, v které jsem pomocí vtlačování jednotlivých náhodných cihel vytvořil plastičtější vzhled celé cihelné zdi.

Na omítku existuje hnedle několik způsobů a postupů. Od tvorby pomocí sádry nebo šlehaného tmelu až po modelářské pasty, kterou jsem v tomto případě použil. Pomocí dřívka jsem pastu nanesl na místa, kde jsem omítku plánoval a společně s tím jsem vytvořil přechod mezi omítkou a cihlami. Nutno dávat pozor na rozetření a množství použité pasty, protože jakmile se dostane na balsu, hůř se brousí.

Po zaschnutí jsem vzal brousítko o hustotě 320 a omítku začal brousit. Díky jemným kamínkům, které se při broušení odlupují, se vytvoří reálný vzhled omítky, který je připraven k dalšímu zpracovaní.

Okrajově lze do omítky pomocí hrotu a nože vyškrábat drobné praskliny, na které jsem v tomto případě zapomněl a dodělával je až po nabarvení (a to nedoporučuji). Celý barák jsem poté oblepil balsou, kterou jsem ladil společně s vyříznutou podstavou, aby do sebe přesně zapadly.

S hotovým výsledkem jsem byl spokojen a začal jsem tedy pracovat na střeše. Jelikož opět existuje mnoho technik, jak zpracovat střechu z tašek, měl jsem na výběr. Zvolil jsem cestu tvorby tašek pomocí čtvrtky, kterou jsem nařezal do požadovaných velikostí a začal pomocí disperzního lepidla lepit tašky na sebe. S doděláním střechy jsem finálně přilepil i trámy.

Nakonec jsem na celý výsledek dosavadní práce nastříkal základní barvu od Mr.Color, aby mi vynikly všechny detaily, které jsem doposud vytvořil.

Dům barvení

Před barvením baráku jsem přemýšlel, jakým způsobem se do toho pustit. Myslel jsem si, že vše v rámci dalšího texturování zvládnu pomocí štětce, nicméně nebyla to šťastná volba, a to hlavně v případě trámů. Použil jsem tedy všechny barvy od žluté až po černou znovu pomocí pistole. Po vymaskování a nastříkání jsem dostal ten správný efekt, který jsem na začátku požadoval. Nutno dodat, že barvy jsem stříkal bez předstínování a bez jakéhokoliv míchání odstínů.

Veškeré detaily jsem dodělával až později pomocí olejů. Po dokončení základní barevnosti, jak trámů, tak i omítky, jsem se vrhnul na zpracování cihel. Na ně jsem nanesl nejprve hnědou barvu, a poté jemně zředěnou červenou barvu s příměsí hnědé. Vytvořil se tím pískový efekt, který cihly mají, a pomocí žlutého a prachového oleje jsem vybarvil různé cihly, abych rozbil jednolitost cihel. Po zaschnutí jsem na spáry použil Tmel od Valejja, a to z důvodu jednoduchosti jeho aplikace a také skutečnosti, že jde jednoduše z povrchu odstranit namočeným uchošťourem. Nanesl jsem ho tedy pečlivě do každé spáry, přebytky tmelu odstranil a nechal vše zaschnout.

Po zaschnutí ale tmel moc svítí a je nutné ho pomocí hnědého a pískového oleje dotónovat, stejně jako přechod mez omítkou a cihlami.

Oleje jsem nanášel dvěma způsoby. Tím prvním bylo nanášení čistě nezředěného oleje s následným roztíráním štětcem a druhý způsob bylo nanášení oleje ve formě wash, kdy jsem olej zředil ředidlem na malířské barvy White Spirit. Výsledek lze ladit v dalších fázích ještě různými odstíny pigmentů, nicméně osobně jsem tento krok nechal až na finální doladění společně s podstavcem.

V dalším kroku jsem opět pomocí olejů začal ladit omítku, nejprve silně zředěným černým olejem, který jsem postupně zapouštěl do omítky.

U tohoto kroku jsem byl velice opatrný, jelikož efekt lze nepřirozeně přehnat. Proto je lepší spíše méně oleje, než-li více. Stejným způsobem jsem pokračoval i s dalšími odstíny, které se na staré omítce objevují. Zeleným neředěným olejem jsem dodělal jemné stékance. Černý wash jsem potom zapustil i do trámů a pomocí suchého štětce jsem dodělal bílým olejem jemné detaily, hrany atd. V tuto chvíli jsem byl s barvou i patinou baráčku již spokojený a mohl jsem se vrhnout na barvení střechy.

Prolezl jsem spousty fotek starých střech a hrozně se mi líbil tmavě šedý odstín s jemnot texturou. Proto jsem nanesl barvu od Mr.Color a nechal zaschnout.

Po zaschnutí jsem stejně jako v případě cihel vzal světle hnědý a bílý olej a jemně náhodně natřel jednotlivé tašky, abych opět rozbil jednolitost celé střechy.

V posledním kroku jsem vzal houbičku na mytí nádobí a pomocí tupování bílého oleje jsem vytvořil zbývající texturu.

Jako poslední věc jsem použil Landscapes for Dioramas pro tvorbu mechu, který „roste“ na střeše. Podle dostupných fotek lze vykoukat, že mech se tvoří kdekoliv na střeše, ale nejvíc ve spodních částech, proto jsem i tak postupoval. Disperzní lepidlo jsem natřel na místa, kde jsem mech chtěl a posypáním těchto míst se mech na střechu na daná místa přilepil. Nutno dodat, že mech pak potřebuje ještě trochu olejů a zabarvení pro úplný detail.

Tímto krokem jsem prozatím ukončil práce na baráku a s chutí jsem se vrhnul na podstavec, který už nedočkavě čekal na své dokončení.

Tvorba podstavce modelu

V mezičase při tvorbě baráku jsem, pravda, pár úprav na podložce udělal. Po seříznutí tvaru styroduru jsem místy přidal natrhané části foliáže, které jsem lepil vteřinovým lepidlem.

Vznikl tak základ pro kompozici celé podložky společně s barákem. V dalším kroku jsem opět vzal pastu, kterou jsem předtím použil na omítku a nanesl základ terénu.

Během schnutí pasty, která usychá v celku dost dlouho, jsem přidal ještě drobný písek a větší kamínky, aby na celé podložce byla větší porce detailů. Díky aplikaci písku na nezaschlou pastu se kamínky a další píseček krásně přilepí a není nutné používat lepidlo.

Povrch podložky jsem následně začal tónovat pomocí barvy od Tamiye Desert yellow, kterou jsem po malých částech místy nanášel do přívětivého zbarvení, které jsem požadoval.

Poté jsem vzal pigmenty od AMMO a začal jsem je nanášet na podložku. Díky pigmentům dostane podložka realistický odstín, který je nutné zafixovat přípravkem od VMS, který nabízí nově e-shop Miryoku.

Aby vyniklo ještě více detailů, tak pomocí bílého a písečného oleje aplikovaného pomocí jemné metody suchého štětce nám vyniknou detaily malých kamínků a hrbolků, které nám vytvořila pasta, nebo my sami.

Při tomto tónování lze ještě použít zředěný hnědý olej na zapuštění do různých míst podložky pro rozbití jednolitosti povrhu, nicméně v mém případě 90% podložky zabere model, tak jsem již tento krok neřešil.

V poslední fázi přišla na řadu tvorba zbylé vegetace, která patří k mým nejoblíbenějším. Vzal jsem, jak je již známo, drny od Model Scene v různých barevných variacích, které jsem pomocí vteřinového lepidla aplikoval tam, kde mi to kompozice dovolovala a odstíny jsem kombinoval tak, aby všude byla vyváženost barev a travní porost vypadal přirozeně.

Pro větší detail jsem přidal jednoduše vytvořené drny se žlutým posypem. Ty jsem jemně potřísnil lepidlem ve spreji a pomocí posypových materiálů od Polaka Naturex F jsem drny pod úhlem jemně posypal.

Je důležité je nechat zaschnout, jelikož lepidlo dokáže celý drn při neopatrném zacházení s pinzetou zmačkat do nepřirozeného tvaru.

Stavba se blížila už pomalu do finále, proto jsem jemně přidal keře od Model Scene. Zvolil jsem červenou barvu nejen z hlediska ročního období, ale také z hlediska barevnosti celé podložky. Stejně jako vždy jsem párátkem udělal díru (díky styroduru je to velice jednoduché) a stonek namočený do vteřinového lepidla jsem vsunul na své místo.

Keře se v této fázi dají ještě krásně modulovat a aranžovat, což dává možnost zapracovat na uvěřitelném vzhledu vegetace. Popřípadě lze keře ještě trochu doladit posypovými materiály jako jsou Landscapes for Dioramas nebo Naturex F od Poláka.

Ve finálním ladění jsem přidal leptané detaily jako jsou hrábě, vidle a lopata, kterou nabízí shop Karton Models, společně se slepicí a kyblíkem. V tuto chvíli po opatrném přilepení všech detailů vteřinovým lepidlem jsem byl s celou podložkou spokojený a prohlásil ji za hotovou směr polička.

Závěr

Stavba podložek je vždy velká zábava, a to hlavně z důvodu možnosti se vyřádit. Při trošce fantazie modelář zažije báječné relaxační chvíle u zkoušení nových technik nebo u trénování technik již známých.

Já vám děkuji, že jste článek dočetli až sem a pevně doufám, že vás může inspirovat v dalších modelářských projektech.

Tak modelařině zdar a přeji hezký den!

Váš Moocher <3

Fotogalerie hotového modelu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *